Úvod

(Pavla a Jan Čepelíkovi, 21.1.2013)

V tomto nepravidelném seriálu, bychom vás rádi seznámili se šperkovými kameny dnešní doby.
V současné, skoro až osvícené době se v používání kamenů  hodně změnilo, přineslo to mnoho krásy, inovací v jejich použití, a spoustu nových šperkařských technik, které sebou kromě krásy občas přinášejí i neplechy převážně díky neznalosti věci.

Abychom si krásu užili, a neplech se vyvarovali, je třeba něco málo o kamenech vědět. Protože literatura pro nová šperkařská odvětví vlastně neexistuje, začali jsme dělat na toto téma kurzy, a nyní se pokusíme shrnout nejdůležitější poznatky do kamínkového seriálu. V dobách ne zas tak dávných, které mnozí pamatujete, existovaly v podstatě dvě odvětví, šperky z drahých kovů s drahokamy nebo bižuterie kombinovaná se sklem a plastem. Z této doby také existuje nyní již nesprávné členění kamenů na drahokamy a polodrahokamy (ačkoliv nikdo přesně nevěděl, které to ty polodrahokamy vlastně jsou).  Slovo polodrahokam se již oficiálně nepoužívá.
Největší změnou je, že se za posledních řekněme 30 let,  tato “výrobní” odvětví vesele promíchala. (hurá… oujééé)… a klidně  můžete tedy koupit luxusní šperk z 18k zlata se sklem a pryskyřicí nebo i kusem pneumatiky z Elvisova vozu, a naopak krásný akvamarín vsazený do cínu, či v galvanice, a nebo diamant vsazený do ušlechtilého  plastu… zkrátka dnes je možné všechno, a tak se začalo zapomínat že některé kameny nejsou pro určitý druh šperku, nebo dokonce pro žádný šperk vhodné pro jejich nízkou odolnost, či velmi vysokou toxicitu. I v Čechách lze třeba koupit kabošon z pohledného žlutooranžového auripigmentu, který je extrémně toxický, plný arsenu a rtuti, a rozhodně by neměl být vůbec nošen na těle ani bychom jej nedoporučovali do vitrínky v ložnici či dětském pokoji. Stejně tak měkoučký selenit (Sádrovec) nevydrží skoro nic a ač je hezký jako šperkový kámen je zcela nevhodný… a takových příkladů je mnoho, a v seriálu se jim budeme věnovat. Odkazy v textu jsou odkazy na nabídku daného kamene v našem e-shopu.

V první části (částech) bychom se ale chtěli věnovat drahým kamenům, neboť jejich tradice je dlouhá a krása nezměrná.

Drahé kameny

Definice jsou trochu nudné, – takže, řekněme že “drahokam” je takový kámen, který je dostatečně tvrdý, krásný, a v dobré kvalitě je i poměrně vzácný. Dále má “drahokamovou” kvalitu (tj. obvykle je čirý, průhledný a málo popukaný).
Samozřejmě cena drahokamů bývá vyšší, až vysoká, jenže  cenové rozpětí je značné a někdy i zdánlivě nepochopitelné.  Drahokamy mají naštěstí poměrně jasné názvosloví,  a není v nich proto takový “obchodní hokej”, jako v ostatních minerálech.

Určitě stojí za zmínku, jak se vlastně u kamenů stanovuje cena.
Svůj hlavní podíl má kvalita kamene: hezká/či vzácná barva, kvalita brusu, průhlednost, kazíky, módnost, a případně vzácné inkluze, dále pak hraje velkou roli dostupnost.
Některé kameny jsou tak vzácné, že i když nejsou superkrásné jejich cena je astronomická.

V Čechách se během socialismu zcela vytratilo povědomí o ceně drahokamů. A bohužel v nové módní literatuře o kamenech jsou vedle sebe  jako chleba housky rohlíky vyfoceny drahokamy a obyčejnější kameny aniž by o tom byla zmínka. (např.rubín za sto tisíc korun a červený granát za třicet korun). Což pochopitelně k dalším zmatkům jen přispívá. Lidé jsou pak na burzách minerálů často zklamaní vzhledem rubínu, který mohou pořídit za 150 korun, které se rozhodli do kamínku pro radost investovat, a požadavky na statisícový chryzoberyl (co byl na straně hned vedle běžného chalcedonu) jsou také  na denním pořádku.

Výrazně dražší jsou i kameny ze zaniklých lokalit a také úplné novinky, na které má monopol jen jediný obchodník.
U některých kamenů také existuje jen jedno naleziště (důl) kde se těží (např. sugilit, ametrín, tanzanit, krápníky ametystu, apod.).
Podstatnou roli v ceně hraje samozřejmě velikost (hmotnost), u drahokamů platí, že čím větší tím je karátová cena vyšší, neb jen malé procento drahokamů “není malá blecha”, proto třeba 2 cm kámen klidně může stát 100x tolik za karát než 0,5cm.

Tolik asi k cenám drahokamů a nyní hurá na ně.

Diamanty

Nejznámější, nejtvrdší, ale kupodivu ne nutně nejdražší kameny jsou dimanaty (ty v cínování, obšívání či drátkování pravda moc nepoužíváme. Mají svou vlastní diamantovou klasifikaci, a cena je vždy udávaná za karát (ct = 0,2 gramu).
Surové mají nejčastěji tvar oktaedru, zvláštní až mýdlový lesk, a už docela dlouho jsou surováčky velmi módní.
Poslední dobou se v Indii vrtají i takzvané odpadní, tedy na brus nevhodné diamanty a navlékají se z nich krásné velmi třpytivé šňůrky.

Vzácným přírodním barevným diamantů, se říká Fancy Diamonds. Nejdražší je modrá a růžová.

Poslední dobou se objevují ozařované barevné diamanty, červené, modré, zelené barvy, které se vyrábí z žlutých a hnědých přírodních diamantů. Barva je stálá a vznikají tak cenově dostupné barevné diamanty. Čím dál tím více se začali objevovat kvalitní většinou půl karátové syntetické diamanty, které mají na sobě laserem vypálem popis, že jsou syntetické. Diamanty se také upravují speciálním procesem, který se jmenuje High Pressure High Temperature Treatment (HPHT), který z hnědých diamantů udělá čisté bezbarvé diamanty. Na takových diamantech je laserem vypálena značka HPHT PROCESSED,” “IRRADIATED,”nebo “GE POL” a registrační číslo. V Israeli často čistí kazy v diamantech, tak že je vypálí laserem, rozpustí kaz chemicky a poté vrt zaplní vysokolomným sklem. Takové diamanty by to měli mít uvedeno v popisu a jsou cca o 1/3 levnější.

Podrobně nemá cenu se zde diamanty extra zabývat, o diamantech bylo již jinde řečeno mnoho, a jejich prodej má svoje přísná pravidla a opravdu se musíte poradit s odborníkem.

Korundy (safír, rubín)

Další skupinou, a ta už je pro “domácí” tvorbu mnohem zajímavější jsou korundy – královské kameny.
Patří sem  Safíry a Rubíny. Rozeznat rubín od červeného safíru lze jen spektrografickou analýzou na přítomnost chromu a pak dle lokality, o které se ví, že je rubínová. Jinak jsou na pohled k nerozeznání.
Obvykle se tedy u těch “nedrahokamových korundů” vše co je červené a růžové prodává jako rubín, a ostatní barvy jako safír.
Safír může mít úplně jakoukoliv barvu. Nejvzácnější barva je růžovooranžová padparadja (padparadža), růžovofialová a purpurově fialová a nejoblíbenější je klasická safírová modř.
V běžném zlatnictví, ale pravé neupravené větší korundy moc nepotkáte, to spíše u Cartiera, který se orientuje na velmi movité klienty.
Používají se převážně syntetické korundy, a to již přes 150 let. Proto máte-li krásný řvavě červený až červenorůžový centimetrový rubín v prstenu po vaší (řekněme ne zrovna milionářské babičce), veřte, že bude spíše syntetický (toto vám dokáže za poplatek odlišit gemologická laboratoř, chcete li mít jistotu).
Většina safírů se po vytěžení upravuje vypalováním a dalšími úpravami, a to kvůli lepší barvě, úpravy ovšem laik bez znalostí a mikroskopu nepozná, napovědet může ale cena (samozřejmě jen u solidních obchodníků).
Vypálený čirý modrý safír a nevypálený vypadají na první pohled stejně, ale centimetrový vypálený stojí může stát např. 14.000,- Kč a nevypálený 70.000,- Kč.

A protože rubíny i safíry se objevují i v nedrahokamové kvalitě (lidsky řečeno obvykle už nejsou vůbec průhledné), máme krásný materiál i pro ty co při výrobě šperků nepoužívají zrovna  zlato, platinu a často ani stříbro.
Takové korundy jsou běžně k dostání a jsou to i tak moc krásné šperkové kameny. Jejich tvrdost je obrovská, ani denní nošení na nich nezanechá stopy v podobě škrábanců.
Korundy svůj lesk neztrácejí, nevadí jim ani kyseliny ani máčení ve vodě, přežijí i moře. Mohou však reagovat na teplotní šoky u cínování, ale není to častá záležitost (to ostatně mohou dělat všechny kameny).
Krásná varianta jsou korundy asterické tzn. mající na povrchu optický efekt šesticípé hvězdičky. Ta je vidět na slunci, nebo pod bodovým světlem, a tvoří ji mikrojehličky v kameni zorientované do tří směrů. Proto i ty nejčistší asterické kameny mají alespoň mléčný nádech. Pozor při fotografování na více žárovek, uvidíte více málo zřetelných hvězd, a efekt spíše zanikne. Nejlepší je slunce, nebo jedna bodová žárovka. Někdy může být hvězda i dvanácticípá. Asterické rubíny a safíry se též vyrábějí synteticky.
Safíry se dnes do Česka dováží z Cejlonu, Indie, Thajska, Madagaskaru, Tanzánie a Austrálie. Rubíny se vozí hlavně z Tanzánie, Indie, Barmy (Myamaru) a Vietnamu. Hezky barevné ale neprůhledné rubíny poskytuje i jeden mramorový lom v Makedonii v Evropě.
Nejběžnější a cenově velmi příznivé jsou indické rubíny a safíry, které jsou stále velmi pěkné, i když nejsou považovány z hlediska drahokamů za kvalitní.
Můžete se setkat  s krystalovými šiškami, občas jsou na jedné straně naleštěné, nebo s hotovými kabošony. Krásná je také kombinace Rubínu ve fuchsitu (Indie), nebo Rubínu v Zoisitu Tanzánie (zoisitová forma má černé tečky a nemá bílé lemování kolem rubínových zrn).
Další efekt (pracovně mu říkáme prasátko) se nazývá schillerův a je nejen na korundech hodně častý.
Korundy jsou kameny velice silné, a jejich účinky mají skoro až  “chirurgický” charakter. Nejsou tedy pro slabé povahy, naopak odpradávna je nosily vůdčí osobnosti.

korále ze safírů (Tanzánie Umba), rubínu (Tanzánie Morogoro), a telených turmalínů (Tanzánie)

Topazy

Topazy, a zde je to jednoduché, se všechny jmenují topaz (hurá) bez ohledu na barvu. Tu mívají čirou, bílou, modrou, hnědou, hnědorůžovou nebo zlatorůžovou až zlatou.
Poslední dvě jmenované barvy budete znát pod názvem Imperial Topaz. Topazy hodně odráží světlo, daleko více než křemeny, a proto i tromlované doslova svítí. Sytě petrolejově modré, někdy až jedovatě modré topazy jsou obvykle původně čiré kusy ozářené v atomovém reaktoru. Část topazů imperial získá svou oranžovou barvu až po vypálení. Přírodní kameny mívají barvy podstatně něžnější, a celkově z nich budete mít lepší pocit. Neozářené topazy mívají také barevné přechody (dvoubarevné i tříbarevné). Jsou velice tvrdé, opět odolají i letovací kyselině, a nejvíce jim sluší stříbro a bílé zlato, kde jejich zářivost vynikne. Pokud si vezmete do ruky křišťál a čirý topaz podobné velikosti, překvapí vás, že topaz je jednoznačně těžší, citelně chladnější a více se třpytí (jakoby bíle září). Jen je třeba dávat pozor na pády, jsou totiž poměrně štěpné, a při dopadu na tvrdou podlahu se mohou lehce rozletět.
Topazy se dnes těží hlavně v Nigérii, Brazílii, Rusku, Pakistánu a na Ukrajině.
Topaz je kámen velice úzce spojený s hlavou, bystrým úsudkem a myšlením. Pomáhá zaostřit myšlení, formulovat slova (modrá verze) a být bdělý.

Beryly (akvamarín, heliodor, beryl, smaragd, morganit a goshenit)

Beryly, naši miláčkové – mezi ně patří akvamaríny, smaragdy, heliodory, morganity, goshenity a prostě beryly. Mají krásný krystalový tvar šestibokého hranolu, a často se nosí i v surovém stavu. Patří k oblíbeným a velicke krásným kamenům odpradávna.
Tyto drahokamy patří už k těm na které naštěstí běžný smrtelník dosáhne i ve velmi dobré kvalitě (a nemusí hnedle prodat dům, byt nebo auto).  Těží se na mnoha místech od Afriky, Afganistánu, Indie, Pakystánů, přes Brazílii po Rusko.
Samozřejmě i ony mají různé kvality, a můžete se opět setkat jak s dokonalými čirými kusy tak i pobledlými a popukanými.
Stejně jako u korundů se nemusíte bát celodenního nošení, neodřou se, a letovací kyselina a vysoká teplota jim nevadí.

Akvamarín je nejpopulárnější  světle modrá, až modrozelená varianta berylu, čím modřejší a průhlednější, tím lépe, cenné jsou též kameny se Schilerovým efektem nebo s efektem kočičího oka (taková svítící pohybující se čárka na kameni). Poslední dobou začali Afgánci a Pakistánci krystaly akvamarínů barvit obyčejnou barvou, aby měli sytější odstín, což nemá ovšem trvalý charakter. Barva se totiž nachytá jen na bílé povlaky na kameni a do vlasových puklin, dá se to při troše cviku rozpoznat hned. Když se takový kámen vybrousí je světlý.
Akvamaríny patří ke krční čakře, tedy vylepšují hlavně komunikaci a pravdivost k sobě samému,a je to kámen vhodný na cesty.

Heliodor – je žlutá, nebo žlutozelená forma, a je mnohem vzácnější než akvamarín. Proslulé byly lesklé přírodně vyleptané Heliodory z Volyně, z nyní již zaniklé lokality. Dnes můžete heliodorové krystalky můžete vidět a sehnat hlavně z Tadžikistánu a Brazílie.
Heliodor patří k čakře solar plexu a pomáhá nalézt vlastní já, své vnitřní slunce. Také pomůže s trávením, žlučníkem a vším kolem žaludku.

Smaragdy asi zná každý, je to zkrátka smaragdově :-) zelená forma berylu, a patří k těm nejcenějším, neboť kvalitních smaragdů je poměrně málo. Smaragd je definován jako beryl s obsahem chromu. K nám se hojně dováží neprůhledné světlé, ne moc sytě barevné smaragdy z Brazílie a Číny v hornině za příznivé ceny (jako třeba u obyčejného jaspisu) a vedle nich pak čiré sytě zelené krystaly z Kolumbie vhodné na brusy do prstenů za ceny spíše astronomické. Nic mezitím se v podstatě na současném trhu bohužel nevyskytuje.
Smaragd se řadí k srdeční čakře, je to velmi silný kámen, čím zelenější, tím lépe. Učí nás stát si za svým, říkat ne a chránit sebe sama, aniž by to bylo na úkor ostatních.
Patří rovněž ke královským kamenům, v oblibě jej měli a mají zejména Maharadžové a Turečtí sultáni.

Smaragdy v naší nabídce si můžete prohlédnout zde.

Smaragd Rusko - Ural

Čirá varianta berylu se jmenuje Goshenit.

Morganit – růžová forma berylu (lososvá nebo baby růžová) není u nás moc známý, je také vzácnější, ale jednoznačně je úžasný,  pokud jej potkáme, snažíme se alespoň pár kousků dovézt, popřípadě vybrousit. Hlavní lokality od kud se vozí je Brazílie, Mosambik, Namibie, Zimbabwe a Pakistán.
Morganit je druhý beryl srdeční čakry, a stará se o sebelásku, laskavost a citlivost. Morganit v kombinaci s akvamarínem je kámen, který symbolizuje Kristovy barvy.

Beryly, které se nedají zařadit do žádné výše uvedené skupiny, se jmenují prostě jen beryly.

Synteticky se z berylů běžně vyrábí hlavně smaragd. V obchodech se vyskytují tzv syntetické akvamaríny, ale to je syntetický modrý spinel se stejnou barvou. “Syntetický akvamarín (spinel)” je dnes ve zlatnictví hodně  používaným modrým kamenem, ve výlohách se jich na vás třpytí tuny.

 

Chrysoberyl (chrysoberyl, alexandrit, cymofán, kočičí oko)

Mezi drahokamy se také zařazují i chrysoberyly s jejich speciálními odrůdami alexandritem a chrysoberylovým kočičím okem, tzv cymofánem. Chrysoberyl je kámens  tvrdostí mezi safírem a berylem, zelené, hnědé, šedé, oranžové nebo zářivě žluté barvy.
Alexandrit je jeho zelená odrůda, která má v umělém světle fialovou barvu. (tomuto efektu se říká barvoměna, a mají jej i jiné kameny)
Asi nejvíce ceněná jsou žlutá chrysoberylová kočičí oka a jejich cena se vyrovná i diamantům.

KVALITNI BRUS verus, RYBI OKO
Ještě jsme se chtěli zmínit o kvalitě broušených kamenů, hlavně facetových brusů. Dobře vybroušený kámen odráží maximální množství světla, a není skrze něj vidět podložka. Pokud tomu tak není projeví se to jako efekt tzv. rybího oka. Je to docela časté, a je to velká škoda  (kámen ztrácí i na ceně).

————————————————————————————-
Příště: Šperkové Kameny současnosti – 2. část
V tomto díle se seznámíme s dvěma dalšími  skupinami kamenů

Turmalíny
Granáty

Pavla a Jan Čepelíkovi, 21.1. 2013