(Pavla a Jan Čepelíkovi, 24.9.2013)

Odolnost kamenů

V minulém díle jsme nezmínili namáhanost kamenů v jednotlivých špercích, tak to musíme napravit , pro použití kamenů je to totiž velice důležité, a často se to v dnešní době podceňuje. Abyste se vyhnuli případným reklamacím, nebo nepříjemným překvapením z poškození kamene, doporučujeme uvědomit si že:
Nejvíce jsou kameny namáhány v prstenech pro denní nošení a v náramcích. Zde by se měly používat vždy tvrdší kameny od tvrdosti alespoň 7. U Extravagantních prstenů pro zvláštní příležitosti se na tvrdost tolik hledět nemusí, ale stále by měla být brána v úvahu křehkost (například fluorit a kalcit není pro prsteny a náramky příliš vhodný minerál, protože je jak měkký tak i křehký, tedy hrozí, že praskne, a naprosto vždy ztratí po určité době lesk). Když už křehčí či měkčí kámen do šperku hodláte použít, můžete mu pomoci vyšším vsazení, kdy je kámen jakž takž “chráněný”. Náramky jsou rizikové tím, že s nimi velmi často o něco zavadíme nebo se otloukají o desku stolu, a křehký kámen v nich může snadno přijít k úhoně. Zákazník pak bývá naštvaný a zklamaný, že šperk nic nevydržel (a v podstatě právem).
Další “nebezpečí” pro kámen, představují takzvané velmi dlouhé závěsy u náhrdelníku, sahající k solar plexu a níže, (pupíková délka) stává se, že když si sedáte, a mírně se předkloníte, kámen se prudce zhoupne a narazí do hrany stolu, stačí aby stůl byl z kovu či kamene, a poškození je na světě.
Náušnice, spony a náhrdelníky běžných délek, už naštěstí patří k těm šperkům, kde si může tvůrce dovolit i minerály měkké, a to nám otvírá širokou cestu k moderní a atypické šperkové tvorbě.
—————————————————————————————————-
Dnes se zaměříme na drahokamy, které jsou nejen dostatečně tvrdé ale u nás i ve světě hodně populární . Turmalíny a granáty.

 

Turmalíny

Turmalíny patří k velice ceněným drahokamům, pro svoje krásné krystalové tvary, tvrdost a také pestré barvy. Dnes jich většina pochází z Afghánistánu, Pákistánu a z Brazílie, méně už z USA a Ruska. Z Mosambiku a Madagaskaru se vozí hlavně několika barevné zonální (=pruhované) turmalíny. Stejně jako u berylů jsou často vsazovány do šperku přímo surové krystaly, krásné samy o sobě i bez úprav.
Můžete je také vidět vybroušené do obvykle vyšších muglí (kabošonů), kde vynikne jejich hloubka a barva, facetují se hlavně menší bezkazové kusy.

 

U zonálních turmalínů se brousí destičky, aby vynikly proužky jednotlivých barev.

 

Hodně turmalínů má efekt kočičího oka způsobený vlákny jiných nerostů, tento efekt vynikne jen na oblém kabošonu.

Zajímavé je, že turmalíny mají vlastní mírný elektrostatický náboj a tak přitahují prach. Turmalíny jsou středně tvrdé drahokamy (7 – 7,5), jsou tedy skvělé pro prsteny i náramky. Kromě skorylu –černé nedrahokamové varianty, patří spíše k dražším drahokamům (záleží však na jejich kvalitě a barvě). Červené turmalíny-rubelity, najdete i v českých korunovačních klenotech, kdysi byly omylem zaměněny se spinely, ale ukázalo se, že je to chyba
Odrůd Turmalínů je poměrně mnoho. Rozlišují se podle složení, protože někdy kámen podobného vzhledu má jiné chemické složení a jde o jinou odrůdu. Ve špercích se nejčastěji používají turmalíny s obsahem lithia nazývané podle naleziště na ostrově Elba -Elbaity. Jsou krásné barevné a mají rozhodně obrovské kouzlo.

Elbaity se pak podle barev dělí na:
Rubelit – růžová a červená forma většinou mají obě barvy v různých směrech

 

Verdelit – zelená a žlutozelená forma

Indigolit – petrolejově modrá (spíše až modrozelená) forma

 

Achroit –bezbarvý turmalín

Paraiba – turmalín (Elbait s obsahem mědi) – kámen zářivě neonové modré až modrozelené barvy z jediné oblasti v Brazílii. Velmi krásný a samozřejmě velmi drahý.

 

(foto zdroj internet)

Tsilaisit – Mn-turmalín (Elbait s příměsí manganu poslední článek skupiny turmalínů) pikantní je, že vlastně čistě manganový turmalín nebyl nikdy nalezen, a tak ho v roce 2006 zneuznali, v roce 2011 si to pak rozmysleli a Tsilaisit opět oficiálně povolili jako turmalín s alespoň většinovou příměsí manganu. Jeho název je odvozen od Madagaskarské lokality Tsilaizina odkud se nyní kameny berou.

(Foto zdroj internet)

Ostatní Elbaity nemající samostatné jméno – mají většinou žlutou, oranžovou a raritně fialovou barvu

Velmi populární je také takzvaný Meloun Turmalín – zelenorůžová verze tvořená kombinací rubelitu a verdelitu, ale existují i další barevné kombinace

 

Ostatní turmalíny:
Chromturmalín (elbait nebo dravit s chromem) –je sytě smaragdově zelená verze turmalínu, může být i žlutozelená , je vzácnější než „obyčejný“ verdelit a jeho barva je výraznější.

 

Dravit – je hnědá,koňakově hnědožlutá, hnědozelená zelená až skoro černá forma (obecně vzato takové podzimní tmavší barvy) (lokalitami jsou Nepál, Tanzánie, Namibie)
z Nepálu se teď objevují úžasné kabošony žlutých dravitů s kočičím okem, které vypadají jako chrysoberyl, ale narozdíl od tohoto mytického kamene, jsou cenově daleko dostupnější.

Uvite – turmalín žlutozelené barvy (Brazílie, Srí Lanka), je velice vzácný a moc se s ním nepotkáme.

Foto zdroj internet

Skoryl – černá (nedrahokamová) odrůda turmalínu, hojně se nachází i v Čechách – volné menší pěkně lesklé krystalky se používají do šperků zejména surové. Vyleštěné jsou velmi lesklé a samosebou temně černé. Tvoří také krásné tyčkovité inkluze v takzvaném turmalínovém křemeni (obvykle křišťál, nebo záhněda) nejčastěji z Brazílie

 

Granáty

Granáty tvoří poměrně velkou skupinu kamenů. Mají krásný kulovitý krystal, který tak trochu vypadá jako vybroušený. Překvapivě nemívají jen červenou barvu. Jejich barevná škála je teplá a zemitá (čirá,žlutá, žluto zelená, zelená, zelenohnědá, hnědá, hnědo oranžová, oranžová rudá, červená, fialová, červenofialová, rudočerná, a černá). Granáty jak vidíte nejsou jedině modré, tedy samozřejmě až na raritní výjimku, kterou je nově vzácně nalezený modrý granát z Madagaskaru, jehož barva je i tak spíše modrozelená-petrolejová). Mám dojem, že na Madagaskaru mají z drahokamů snad všechno, a zásadně to nejkrásnější.

Co se granátů týče, jedná se většinou o menší kameny. S většími kousky (do 2cm) se můžete setkat u almandinu, hessonitu, obecného grosuláru, rodolitu, a spessartinu, větší kvalitní kusy jsou pak i u těchto vzácností. Ostatní granáty jsou ještě menší, například vybroušený uvarovit nad 3 mm je rarita. Tvrdost granátů je mezi 6,5 – 7, proto nejsou úplně ideální do denně nošených prstenů, protože jsou měkčí než běžný prach, který obsahuje křemen s tvrdostí 7. (ten právě způsobuje to opotřebení) ale je pravda, že to trvá i několik let, než se na kameni nějaké drobné opotřebení projeví. Ve světě jsou ceněné zejména všechny granáty světlých jasných barev. Náš český granát by třeba v USA rozhodně sám o sobě neuspěl (ovšem to neplatí pro typicky české granátové šperky, které jsou naopak oblíbeným suvenýrem).

Odrůdami granátů jsou:

• Pyrop – červená a oranžová verze, odrůda pyropu s obsahem chromu (chrompyrop) je známý tzv. Český granát (dnes ochranná známka). V ČR je na chrompyrop otevřeno ložisko v Panských jamách v Podsedicích s omezenou produkcí a končící ložisko v Dolní Olešnici – Vestřev. Existující ložisko pyropů v Horní Olešnici má z důvodu odporu občanských iniciativ zakázanou těžbu. Kameny těžené v České Republice jsou maličké (už velikost 8 mm je vzácnost) a není jich mnoho, proto se dnes omezená těžba nahrazuje dovozem z Tanzánie a Mongolska. Krásné červenooranžové pyropy se nachází v Jihoafrické Republice a v Rusku jako vedlejší produkt z těžby diamantů.

 

 

• Rodolit (rhodolite) – granáty červené, fialové, a růžové barvy (růžovo fialové, světlé kameny, jsou ve světě nejoblíbenější, a velmi ceněné) – známé jsou hlavně Tanzánské kousky a ze Srí Lanky. U nás ve zlatnictvích kde vládne hlavně níže uvedený almandin a syntetická kubická zirkonie (ach jo) se s nimi bohužel moc nepotkáte, ale když budete mít tu možnost navštívit luxusní šperkařský podnik někde v zahraničí, či zahraniční burzu, určitě se tam nějaký sytě fialový, a přitom ani tmavý ani vybledlý krasavec najde.

 

• Almandin – granát fialové barvy často bývá smíchaný s pyropem pod názvem Pyralmandin, pak má červenou, červenohnědou a červeno fialovou barvu – známé jsou Indické a Tanzánské kameny. Almandin je zkomolenina odvozená od názvu Alabanda, což je řecké město kde se Almandiny nacházely) Pyralmandiny z Tanzánie najdete dnes v českých granátových špercích nejčastěji jako větší centrální kámen (neboť pravý Český granát takové velikosti nedosahuje), a dost často jsou to i ty ostatní kameny ve šperku , protože pravého pyropu je skutečný nedostatek. Tím však nechceme říci, že by na almandinech bylo něco špatného, či falešného, jsou to krásné a velice příjemné kameny, a u českého granátového šperku jde hlavně o speciální způsob zpracování. Ten je mimochodem vlastně geniální z nouze ctnost, protože drobné pyropy jsou samy o sobě dosti tmavé. Proto je začali naši předkové brousit do takzvané routy (kopeček co má plochý spodek a facetovanou špičku), pak granátky vsadili do lůžka, které sloužilo de facto jako zrcadlo a kámen prosvětlilo, facetky pak zajistily krásný třpytivý efekt a vznikl oblíbený šperk našich babiček. Takto pak bylo možné nádherně zpracovat i kámen, který by jinak ve světě kvůli tmavosti a malé velikosti vůbec neobstál. Nyní je většího českého granátu nedostatek, ale poptávka zejména ze stran cizinců je veliká, proto bylo třeba najít adekvátní náhradu, kterou almandiny bezpochyby jsou.

• Spessartin (mandarin granát) – žlutooranžová barva, velmi krásný zářivý granát, je pojmenován podle německé lokality Spessart, ale nachází se na spoustě dalších míst (Indie, Tanzánie, USA, Afgánistán a další) jeho nejcennější žlutooranžová verze se jmenuje Mandarin Granát, pochází z Madagaskaru a kromě přepychové barvy také astronomickou cenu.

 

 

• Umbalit (Malaia, Malaya, čti malája) – růžovooranžové a oranžovo hnědé barvy (Tanzánie lokalita Umba), jeho jméno v překladu znamená doslova „Děvka“ neboť hledači kamenů si často mysleli, že mají dražší spinel a až po vybroušení a přeměření se zjistilo, že to je „jen granát“. Po čase se analýzami prokázalo, že je to granát velice speciální a dnes je jeho cena často daleko vyšší než u spinelu podobné barvy, Malaya (Umbalit) dnes patří ke sběratelským raritkám, zvláště když je lokalita Umba už vytěžena.

 

• Grosulár – zelená, žlutá a hnědá barva, nejhezčí jsou z Mali pod názvem Maligrosulár , hodně se třpytí, a v zahraničí jsou velice ceněné. Jeho jméno je od slova Grossilaria, což je angrešt, a to vskutku sedí.

• Tsavorit (grosulár který je zbarvený chromem) – má přepychovou smaragdově zelenou barvu (Mali, Tanzánie, Keňa). Byl pojmenován podle keňského národního parku Tsavo. Váže se k němu smutná historie, v roce 1967 by objeven geologem Dr.Campbell R. Bridgesem v Tanzánii, který když uviděl jeho sytou barvu a velikou čistotu, požádal vládu o možnost vývozu. Byla zamítnuta, a protože to byl geolog, tušil, že toto ložisko pokračuje i dále do ostatních zemí, a uspěl v Keni. V roce 2009 však byl právě nejspíše kvůli tříletému sporu o správu ložiska zavražděn i se svým synem. Tsavority pro svět šperků proslavila firma Tiffany and Co. A její prezident mu dal i jméno. V roce 1974 udělala firma pro Tsavority velkou kampaň, a od té doby jsou to žádané drahokamy celosvětové smetánky.

• Hessonit – krásné oranžové, oranžovo červené a oranžovo hnědé granáty, (Tanzánie, ČR Jeseníky). Hessonit dostal jméno podle řeckého slova hesson, což znamená něco jako podřadný, či méněcenný. Důvodem bylo to , že je měkčí , má menší hustotu než ostatní granáty a mívá přirozený zákal. No je to smutné, neboť umí být i velice krásný, ba luxusní.

• Leukokrátní granát – je bezbarvý grosulár z Tanzánie

• Hydrogrosulár (obchodní název Transvaal Jade nebo Pink Jade) – má zelenou a růžovou barvu (Jihoafrická Republika je zelený s obsahem chromu a růžový s obsahem manganu)

  

Andradit má černou odrůdu Melanit (Rusko), nebo je mléčně žlutozelený obecný andradit (Rusko)

a zářivě zelený je odrůda Demantoit (Rusko, Kanada, Madagaskar) a

citronově žlutou odrůdu Topazolit (Madagaskar)

• v Japonsku lokalitě Tenkawa, Nara se nachází andradity s efektem duhy pouze na povrchu krystalů.

 

• Uvarovit je granátek sytě trávově zelené barvy (Rusko), tvoří většinou drobné velmi třpytivé krystalky na puklinách a řeže a brousí se do destiček (podložka s krystalky), velmi ! vzácně se najde větší krystal na brus. Byl pojmenován po ruském státníku Uvarovi, který byl amatérským sběratelem minerálů.

Zajímavostí jsou takzvané barvoměnové granáty (většinou s obsahem vanadu) – které se nachází extrémně vzácně a mají ve slunečním světle žluté, hnědé a zelené barvy, které se pod umělým světlem žárovky 5500 K mění na fialovou, červenou a zářivě oranžovou barvu (dnes většina u nich pochází z Madagaskaru, Mosambiku a Srí Lanky)

Občas mají granáty i asterismus podle směru orientace krystalu na nich bývá hvězda čtyřcípá, nebo šesticípá, většinou se hvězdy objevují na almandinech a pyralmandinech z Indie, Tanzánie a Srí Lanky.

Je nutné zmínit, že v laboratořích se vyrábí granáty pro lasery, které v přírodě vůbec neexistují. Jedná se o Galium-gadolinium granát, hlinito-ytritý granát (YAG). Tyto granáty se občas používají do šperků obdobně jako umělé kubické zirkonie.

————————————————————————————-
Příště: Šperkové Kameny současnosti – 3. část
V tomto díle se seznámíme s dvěma dalšími  skupinami kamenů

Živce (sluneční kámen, měsíční kámen, labradorit, amazonit, ortoklas)

Křemeny (křišťál, záhněda, citrín, ametyst, prasem, modrý křemen, morion, růženín a ametrín)

Pavla a Jan Čepelíkovi, 24.9. 2013